Sny

SNY

Marie Horká

(2.běh výcviku HP – 2021 – 2022)

Rozhodla jsem se psát o snech, protože sny jsou zrcadlem naší duše – psyché, a stavu těla. Sny mě odjakživa přitahovaly, nerozuměla jsem jim, a přesto to pro mě nebyl nesmysl. Brala jsem je vážně, bylo to něco tajemného, něco, co nahání strach z neznáma.

Většina lidí mívá sny, ale málokdo chápe jejich smysl. Já osobně si myslím, že ve snu se vše děje s udivující samozřejmostí. V čem vám můžou sny pomoci? Odkrýt skryté stránky naši osobnosti. Pokud máte chuť a odvahu pustit se do práce na sobě, tak sny jsou příležitost k sebepoznání, reflexi a hledání a objevování příjemných či méně příjemných, hlavně však pravdivých skutečností o sobě. Na výcviku jsme si říkali, že sen je řečí nevědomí, je vždy mnohovrstevný, mnohovýznamný a může se vyložit mnoha způsoby.

Objektivně se ve snu vyskytují symboly, které ukazují reálnou nebo minulou situaci v životě a které jsme vědomě nepostřehli.

Subjektivně upozorňujeme na to, že vše, co je ve snu, jsme my. Klienti jsou překvapeni, že vše, co je ve snu, jsou oni.

Já osobně mám zkušenost se sny tyto:

• jako malá jsem měla sny poměrně často
• nikdo mi nikdy nebyl schopen vysvětlit, co to je, říkali jen, že je to blbost
• já jsem měla sny tak opravdové, že jsem si myslela, že je tam ještě jiný život
• nechápala jsem to a nikdo mi to nevysvětlil
• sny bývaly strašné, děsivé, noční můra, ale někdy i hezké

Příklad mých snů z dětství:

Často se mi zdálo, že mám v posteli plno brouků, ploštic a neměla jsem si kam lehnout. To byla noční můra. V reálu jsem neměla bezpečí ani na gauči, kde jsem spala.

Někdy se mi zdálo hodně o válce, kde se střílí, jezdí tanky a já spím nebo se schovávám v nějaké stodole na slámě jak zvíře. Skrývám se tam pod slámou zakrytá nějakou starou plachtou, aby mě ti vojáci se samopaly nenašli a nezastřelili mě. Ve snu jsem se třepala strachy, a když mě někdy našli, dělala jsem mrtvou, ani jsem se nehnula. Tak do mě těmi samopaly píchali. Nepoznali, že žiju. Hrůzou jsem se budila. Někdy jsem před nimi utíkala, ale nešlo mi to. Měla jsem ztuhlé nohy, tak mě zastřelili do zad. Nebolelo to, ale ta děsivá hrůza po probuzení byla strašná.

Díky výcviku HP a snům začínám chápat, že jsem neměla v dětství své místo doma. Neměla jsem ani svoji postel, žádné bezpečí, nikdo mi nepomohl. Rodiče řvali, já se schovávala před hnusnými slizkými strýci, co mě osahávali. Dělala jsem, že spím, abych přežila.

Později, když jsem byla větší, tak jsem měla a dodnes mám létající sny. To je nádhera. Prošla jsem zdí, tělo jsem neměla a létala jsem všude nad lesy, vodami, městy, mezi stromy. Párkrát jsem vyletěla nad planetu do vesmíru. Ta temnota a najednou obrovský strach, že netrefím zpátky a leknutím jsem se probudila. Nakonec jsem si to vyložila tak, že se duše odpojila od těla, aby se zbavila bolestí a starostí.

Mé sny z poslední doby

Chci ještě popsat dva své sny z poslední doby.

První sen:

Měla jsem jít v pondělí k Marušce na kranioterapii. Den před tím se mi zdál sen: Byly jsme na nějaké velké louce a Maruška tam na ní měla své věci, šaty, sukně, kalhoty a podle uvážení je naší skupině předávala. I když se někomu líbily konkrétní šaty, tak je nedostal. Maruška už to měla rozdělené podle sebe, co komu dá. A řekla, že už ty věci nebude potřebovat, pořídí si nové. Přišla ke mně a dává mi do dlaně dva střípky a říká, že jsou dost vzácné. Mám je opatrovat, ať se neztratí, že je nikomu nesvěří, jenom mě. Mám to na památku, až přijde chvíle, tak budu vědět, jak s nimi naložit. Taky říká, že je z toho rozdělování moc unavená a bere si od pondělí dovolenou. Ve snu jsem si vzpomněla, že mám v pondělí jít na kranioterapii. Musím jí napsat, jestli to platí a vzbudím se.

Jaká byla realita: v pondělí na kranio mi Maruška říká, že je ještě nemocná, ať mě nenakazí, ale už to nechtěla rušit a dojedeme to. Intuice zapracovala. Sen jsme rozebrali. Zaujali mě dva střípky. Maruška mi vlastně předává to její now how a vše zapadne do skládačky jako puzzle. Za mě je kranioterapie nejvíc a super, to byl fičák. Obrovská úleva, mražení po celém těle, chodidlo, nohy hořely, slzy tekly. Ráno rameno, které bolelo jako čert, o polovinu přestalo bolet, pocit nepopsatelný. Byla jsem taková lehčí, odvážnější a nechala jsem si udělat copánky. Byla to obrovská odvaha, vždy jsem se bála, co tomu řeknou lidi. Teď je mi to úplně jedno, osvobozující pocit.

Druhý sen:

Druhý den po kranioterapii jsem měla sen. Jsem v porodnici, bylo nás tam více rodiček, jdu rodit a nemůžu porodit. První den, pláč, křik, všichni už porodili, jen já ne. Druhý den rodím dál a začnou na mě řvát doktoři, proč mi to tak dlouho trvá a pořád nějaké řeči. Já jsem se naštvala a seřvala jsem je taky, co si myslí, ať si to jdou zkusit … No řev, ale nakonec jsem porodila.

Ani ve snu by mě nenapadlo, že seřvu doktory a já to udělala. Poprvé jsem kopala za sebe, zatím jen ve snu, ale hodně to pro mě znamená.

Sny první klientky

Teď bych napsala sny mé klientky, která ke mně chodí již déle na HP. Jak její sny odrážejí osobní zážitky a její životní situaci mluvící v symbolech.

Tato klientka má problém, že slyší hlas, který jí říká: „Když si něco na sebe koupíš nebo máš někam jít – nehty, kadeřník, kino, tak ji hlas řekne: umřeš nebo dostaneš rakovinu.“ Když počítá – pracuje jako účetní, tak ho slyší taky. Musí počítat pořád dokola vícekrát. Když si myje ruce, musí si je mýt stále dokola. Hlas říká: „Když si je neumyješ, tak umřeš!“. Její přání je neslyšet hlas, je už z toho vyčerpaná.

Na HP mi vyprávěla, jak se choval otec. Pil skoro denně, vůbec si ji nevšímal, je nechtěná. Když večer přišel opilý, tak se většinou hádal s matkou. Házel noži a křičel, že se zabije. Když mu matka nechtěla být po vůli, šel do dětského pokoje, kde spala klientka s bratrem. To jí vyprávěla matka. Klientka stále tvrdí, že si skoro nic z dětství nepamatuje. Matka si ji taky vůbec nevšímala. Byla hodné dítě a její bratr taky. Asi tak při páté návštěvě HP jsem na radu Marušky s citem, ale napřímo jí vysvětlila, že si myslím, že asi byla zneužita (měla různé další symtomy, které tomu nasvědčovaly). Vysvětlila jsem ji díky znalostem HP různé druhy zneužití. Překvapilo jí to. Také mi řekla, že nemívá žádné sny. Po této HP měla na druhý den sen:

Sen první: Seděla na zemi ve své kanceláři v kleku, její šéf k ní přišel a sednul si na ní obkročmo, stisknul ji koleny a chtěl po ní sex. Začal ji šahat mezi nohy, ona ho začala bouchat pěstí do jeho rozkroku a on ji ucpal rukou pusu, aby neřvala. A v tom se probudila.

Myslím si, že sen probudil z nevědomí symbolicky nějaké formy zneužití autoritativní osobou. A ještě před tím snem mi klientka řekla, že když jí bylo asi 5 let, ptala se neustále matky, jestli může dýchat pusou. Bratr se jí za to posmíval, že se ptá na tak banální věc.

Po další návštěvě HP měla druhý sen a dříve sny neměla vůbec.

Sen druhý: U stolu sedí její matka, teta a klientka. Bavily se o platech, teta bere 90 000,- Kč, matka 30 000,- Kč a klientka 30 000,- Kč. Nejvíce klientku zaujaly nuly.

Zeptala jsem se klientky, co pro ni znamená teta – teta pro ni nic neznamená, nechtěla by tak žít. Teta je sama a pořád naráží na samé příživníky. Máma je také sama. Klientka má přítele, ale nemůže si dělat, co chce. Stále je vše podle něho. Jde si, kam chce a jí nevezme. Je jí to někdy líto, ale je v pohodě. Ptám se: ‚Necítíte se někdy sama, jako teta nebo matka? Jako ta nula?‘ Byla překvapena. Nedošlo jí to, má slzy v očích, podle mě si začala něco uvědomovat.

Sen třetí: Vidí auto, které jede po silnici a naproti něho jede motorka s motorkářem. Srazí se, motorkář umře. Nejvíce ji zaujal ten motorkář.

Po rozebrání snu připustila, že teď více pozoruje své pocity. Toho, jak se chová její přítel k ní si všímá a je jí to čím dál více líto. Ale teď připustila, že ta její mužská tvrdost, co mívala, slábne. Ale zatím nebrečí.

Sen čtvrtý: Zdálo se jí, že chová dítě, které se směje, je spokojené. Krmí ho z láhve a ono pěkně papá.

Myslím si, že je hezky vidět, že se začíná starat o své vnitřní dítě a dosycuje ho. Klientka chce stále chodit a vždy se těší na další překvapení, pochopení a souvislosti.

Sen druhé klientky

Ještě chci napsat sen mé další klientky, který si zapsala. Sen a nevědomí reagovalo na život a traumata, které mi vyprávěla a rozebíraly jsme je.

Sen: Celá rodina jsme šli na procházku k sousedům, k Lídě na pokec. Ale vecpala se k nám žena na vozíku, taková skroucená. Nepamatuje si, ke komu patřila. Šli jsme po stráni a kousek dál byl most s dřevěným zábradlím. Prošili jsme okolo. Najednou se žena na vozíku odpojila s dvěma lidmi. Jeden ji seděl na klíně a jeden vzadu u opěradla stál na vozíku. Rána a ona sjela po zábradlí a spadla na hlavu. Její hlava se zlomila a zůstala na zemi, tělo a vozík nahoře. Ti dva byli v pořádku. Nikdo nepanikařil, nekřičel, vůbec nic. Jen se přemýšlelo, co s ní. Někdo řekl zakopat a někdo, že když přijde policie, že bude průšvih. Strejda Drmota přišel poslední a řekl: „To bude konečně klid.‘‘ Nejvíce ji zaujala žena na vozíku a jak byla zkroucená.

S touto klientkou jsme na posledních dvou hodinách HP probíraly tato témata:

Měla přání, aby si jí někdo doma všimnul. Kdyby umírala, tak si toho nikdo nevšimne. Ani děti, ani manžel, nevšimnou si, že tam není. Leží vedle v pokoji, je jí zle, celý den nevychází. Nikdo se nezeptá, co jí je, co se jí stalo, proč leží, nic. Doma dělá skoro všechno, na vše je sama i na děti. Manžel jí moc nepomáhá. Mají dům, zahradu, topení, dřevo, les. Ještě má oba rodiče, kterým musí pomáhat. Bydlí na vesnici a dělá starostku. Byla nechtěné dítě, její otec uznával jen chlapce. Ženský jsou „nicky“, patří k plotně a slouží k domácím pracím. Když se dozvěděl, že jeho žena čeká dítě, tak uzná jen kluka. Tak si přál kluka. Matka se celé těhotenství modlila a strachovala, aby to byl kluk. Bohužel, svedl to na matku, že je to její vina, že se narodila holka. Nikdy ji nepřijal, nezajímal se o ni, musela dělat všechny mužské práce. Za vše jí otec bil, mlátil, trestal. Pak přišel na svět vymodlený bratr. A tak utrpení ještě zesílilo. Matka se bála dcery zastat, musela poslouchat a souhlasit s otcem. Stále bratra upřednostňoval, musela se o něho starat a dostávala výprask i za něho. Stále ji ponižoval a srovnával s bratrem. Řekla mi, že ztvrdla tak, že když jí bil, tak nepustila ani slzu. Prý mu tu radost neudělá. Nepláče, nejde jí to. Nepřipouští si žádné emoce. Je od nich odstřižená. Má sklon k tloušťce, vše zajídá. Po rozebrání snu jí vše dávalo smysl a rezonovalo to s ní:

• hlava padlá dole – emoce odstřižené od těla
• sjela po zábradlí – žádnou ochranu doma necítí
• zkroucené tělo na vozíku a táhne dva lidi, kterým se nic nestalo – stále musí pracovat, rodiče jí zneužívají
• i když je zlomená tělesně i duševně, tělo necítí bolest
• umřela a nikdo nekřičel – nezájem rodiny

Podle mého názoru policistu vidíme jako pozitivní vjem, už se o sebe začíná bát. Klientka se chce určitě stýkat dál, chce na sobě pracovat, i když ví, že to nebude lehké. Chce hledat souvislosti a sny nám budou určitě pomáhat k dlouhodobé cestě, k vlastnímu sebepoznání a mohou vyřešit mnoho skrytých problémů, o kterých zatím nevíme, že je máme.

Na závěr

Dnes vím, že se na své cestě životem posouvám. Mizí pomalu můj obrovský strach z mluvení, z autorit. Díky Marušce a Pavlovi, i když to bylo někdy velmi bolestné, vím, že to má všechno svůj smysl a vede to pomalu k uzdravení duše.

Bylo mi velkou ctí vás oba poznat a velké díky za všechno, co jste mi oba dali do mého srdce. A také moc děkuji celé naší skupině!