Pomoc obětem manipulátorů

Hlubinná přestrukturace a její pomoc obětem manipulátorů

Pavla Šrámková

( 1. běh výcviku HP – 2020 – 2021)

Ve své práci se věnuji manipulátorům a jejich obětem, protože i já se cítím být obětí manipulátorů. Po celý život se v mé blízkosti vyskytovali a stále vyskytují nějací manipulátoři a ne-být hlubinné přestrukturace, nikdy bych si to neuvědomila. Vždy mě zajímalo chování lidí a uvědomovala jsem si, že v určitých situacích reaguji úplně jinak než ostatní. Dělaly mi problémy i situace, které jsou pro ostatní lidi banální. Například jít nakoupit do obchodu, jízda tramvají, návštěva školy. Všechny tyhle běžné činnosti mi způsobovaly velké úzkosti a bylo mi divné, že ostatní takové úzkosti neprožívají. Moje problémy se projevovaly také před větším množstvím cizích lidí, s nimiž jsem nebyla schopná komunikovat. Měla jsem pocit, že pro ostatní nejsem dost dobrá, trpěla jsem komplexy méněcennosti a myslela jsem si, že moje problémy jsou dědičné, protože můj otec taky nikam nezapadal, ve společnosti se nedokázal projevovat a neměl ani žádné přátele, stejně jako já.

Protože jsem nikdy žádnou psychologii nestudovala a ve škole se bohužel psychologie nevyučuje, začalo mi až teprve s pomocí terapeuta na terapiích HP a při výcviku HP docházet, že na mé chování a pocity má největší vliv výchova v dětství, kdy hlavní motto rodiny z matčiny strany bylo: „Co by tomu řekli lidi!“. Další z „oblíbených“ neustále opakovaných vět v naší rodině byla: „Všichni se na tebe dívají.“ a „Co si o tobě pomyslí.“ Mnoho lidí by si řeklo, že tyhle věty žádná traumata nevyvolávají. Ale je třeba si uvědomit, že když dítě od rána do večera slyší pouze tyto věty a nic jiného, dokonce od tří generací žen, nikdy se nemůže stát zdravě sebevědomou osobností.

Nejhorší manipulátorkou v naší rodině byla ta nejstarší – prababička, která svoje názory prosazovala hysterickými výstupy, a ostatní členové rodiny mlčky ustupovali. Přejímali názor nejstarší žijící – matky rodu. Dítě, (v tomto případě já), časem získalo dojem, že ostatní ženy rodu jej budou mít rády, pouze pokud si bude dávat pozor na to, aby si nikdo cizí o něm nemohl nic špatného myslet. Muži z rodiny byli v menšině, buď nebyli doma, nebo se neprojevovali, stejně by jim to nebylo nic platné. Tyto vžité názory se u mé matky projevují v absurdních situacích dodnes. Jako příklad můžu uvést příhodu z nedávné doby, kdy sousedka pálila klestí půl metru od domu mojí matky, pod ořechem, který má dosud ohořelé listí a dlouhá větev se dotýká střechy domu mojí matky, jen zázrakem nezačalo hořet. Po dotazu, proč matka sousedce něco neřekne, dostala matka hysterický záchvat, že jí nic říkat nebude a raději si nechá podpálit barák, protože by se sousedkou měla špatné vztahy a co by si pak o ní sousedka pomyslela. Na rozdíl od mojí babičky, která raději umřela na rakovinu, než aby v rodině dokázala projevit svoje názory, (oběť své matky), moje matka převzala model své babičky a snaží se hysterickými scénami a vyhrožováním sebevraždou, dosáhnout svého, nejlépe ihned.

Takže jedním z manipulátorů, v mém životě, byla moje prababička a v současnosti je moje matka, která mne neustále překvapuje svými nesmyslnými požadavky, které nekompromisně vyžaduje, aby vzápětí tytéž požadavky stejně nekompromisně zavrhla. Momentálně se sice s matkou snažím stýkat co nejméně, bohužel matka nemá žádné přátele, nikoho nesnese, čeká jen na mne a vyžaduje mou, nejlépe neustálou přítomnost, abych uspokojovala její nesmyslné potřeby, bez známky alespoň náznaku nějaké vděčnosti. Paradoxem je, že pokud otec žil, vůbec jsem ji nezajímala, protože veškerá její přání plnil můj otec. Po smrti svého otce jsem „postoupila“ na jeho místo. Když jsem byla dítě, často mě matka odkládala k mnohým příbuzným, častokrát i na několik měsíců, což se na mé osobnosti také podepsalo.

Celý život se snažím zbavit úzkostí, nejistoty, strachu z lidí a pochopit svoje problémy, mimo jiné i čtením různých knih.

Jednou z knih, která se zabývá vztahem mezi manipulátorem a obětí je kniha s názvem Psychopat ve vaší posteli – manipulace a psychický teror ve vztahu, kterou napsal Jackson MacKenzie. V knize detailně popisuje chování manipulátora, aby získal svou oběť, která jej bude obdivovat a dělat to co manipulátor vyžaduje. Zároveň u své oběti vzbuzuje svým chováním pocity méněcennosti a snaží se, aby oběť získala pocit, že je bez manipulátora úplně neschopná. Snaží se ji odtrhnout od přátel a rodiny, aby mu byla vydána napospas. Také se v oběti snaží vyvolat pocit žárlivosti, např. tím, že se chlubí se svými úspěchy u opačného pohlaví. Když oběť začne oprávněně žárlit, tak ji označí za hysterickou osobu. Manipulátorem ve vztahu může být muž i žena. Manipulátorem se stává člověk, který byl svým rodičem, také manipulátorem zavrhnut a druhý rodič v roli oběti, nebyl schopen se svého dítěte zastat. Tak toto dítě zůstalo v dětství samo, nepoznalo lásku, je citově vyprahlé. Lásku druhého neumí přijmout a nemá žádnou osobnost. Je jako dítě toužící po zájmu, lásce a přijetí dospělého. Protože tento člověk nemá žádnou osobnost, ze začátku vztahu napodo-buje svého partnera, který cítí, jako by potkal spřízněnou duši. Sotva se potencionální oběť do manipulátora zamiluje, manipulátor chce od oběti pořád více a více zájmu, obdivu atd. Když už se oběť cítí jako v pasti, manipulátor začne používat své manipulativní metody, aby k sobě oběť ještě více připoutal. Pokud se oběť začíná vymezovat, manipulátor se začne chovat nepřátelsky a oběť začíná terorizovat a pomalu se rozhlíží po jiné oběti, která by mu evokovala zájem, obdiv a lásku, která mu chyběla od rodičů. Některé oběti manipulátorů nejsou schopny sami manipulátora opustit a setrvávají v patologickém vztahu a manipulátor využívá své nadvlády. I ty oběti, které od manipulátora dokázaly odejít se dlouho vzpama-továvají z takového vztahu a v budoucnu mají strach vstupovat do dalších vztahů. Oběti jsou také osoby, které měli některého z rodičů manipulátora a jsou z rodiny tak paralyzované, že se neumí manipulátorovi postavit, tak jak se neuměli postavit manipulujícímu rodiči. Autor v knize uvádí, že manipulátor je jako člověk bez duše a bez citů, který vlastně oběti závidí, že dokáže mít emoce.

Tato kniha je výborná pro pochopení chování manipulátora a oběti, pokud spolu tvoří partnerský vztah.

Další výborná kniha, která se zabývá manipulací se Syndrom lidské přitažlivosti – Proč milujeme ty, kteří nám ubližují, kterou napsal Ross Rossenberg, který se sám věnuje terapiím a specializuje se na závislosti ve vztazích, narcismus a postraumatické poruchy. Sám autor měl narcistického otce a na otci závislou matku, která brzy zemřela na rakovinu. Protože se autor v rodině nedočkal přijetí, měl z toho psychické problémy, které se rozhodl mírnit užíváním drog. Ze své závislosti se dostal díky terapeutické komunitě, která mu umožnila uvědomit si okolnosti vzniku psychických problémů. Díky terapii si uvědomil své schopnosti pomáhat lidem a stal se mezinárodně uznávaným terapeutem. V knize mne zaujalo, jak autor přirovnává patologický vztah narcisty a závislého, neboli oběti, k tanci. Narcistický partner a spoluzávislý spolu tančí životem, protože jejich patologické osobnosti se přitahují. Hnací silou vztahu je disfunkční kompaktibilita. Spoluzávislého přitahuje patologický narcista, protože je to osoba, která ví, jak jej dirigovat, kontrolovat a vést a spoluzávislý, protože je nejistý, se cítí bezpečně, protože je veden. Spoluzávislý na svém, partnerovi obdivuje sebevědomí jistotu a rozhodnost, kterou on sám nemá a narcistický partner si naopak zvyšuje sebevědomí řízením, kontrolou a kritizováním závislého partnera. Autor v knize uvádí osu vztahové kompaktibility, která má rozpětí od -5 do +5

Osa vztahové kompaktibility

___________________________I__________________________

-5 -4 -3 -2 -1 0 +1 +2 +3 +4 +5

spoluzávislost neutrální bod sebestřednost až patologický narcismus

-5 na stupnici je osoba, která je plně zaměstnána láskou respektem a péčí o druhé a ignoruje a devalvuje své potřeby

-4 osoba se zaměřuje na ostatní, jen minimálně na své potřeby

-3 osoba s pečující a štědrou povahou

-2 osoba, kde je její pečující role oceňována ale ne zneužívána

-1 a +1 jsou osoby, u nichž je láska respekt a péče v rovnováze

+2 člověk, který žije ve zdravém vztahu a je podporován v cílech a ambicích

+3 mírně sobecký a sebestředný jedinec, je-li upozorněn, pečuje o partnera

+4 narcistický jedinec, který je pohlcen vlastními zájmy a potřebami, dává minimum lásky a je-li partnerem upozorněn, rozzuří se a obhájí svůj postoj

+5 patologický narcista neumí a nemá motivaci milovat, respektovat a pečovat o druhé, při konfrontaci ohledně nerovnováhy naplňování vzájemných potřeb se obvykle mstí, a to buď prostřednictvím přímé, nebo nepřímé agrese.

Vztahy osob s hodnotami -2 a +2, bývá kompatibilní a zdravý, může se například jednat o výkonného manažera a manželku, která se o něj ráda stará. Opačným příkladem může být patologicky narcistická žena a spoluzávislý nejistý submisivní muž, který se bojí, že by mohl svou partnerku něčím rozzuřit.

Výše uvedenou tabulku lze použít i v rámci hlubinné přestrukturace kdy při práci s klientem, vhodně zvolenými otázkami, můžeme zjistit, zda nežije v patologickém vztahu. Dále můžeme přejít do dětství a zjišťovat, jestli také mezi rodiči nebyl neharmonický vztah, případně, zda některý z rodičů nebyl přímo manipulátorem a druhý závislým. Pak se může-me zaměřit na vztah klienta k rodičům dnes i v dětství a jaké emoce ve vztahu k rodičům se jim vybavují. Na tyto negativní emoce se pak s klientem dále v HP zaměřujeme a pomocí nástrojů HP se snažíme odstranit jejich následky ať už znovu prožitím nebo uvědoměním si klienta, že to měl v dětství opravu těžké.

Já si například vybavuji svůj strach z emocí matky, když jsem někdy přinesla horší známku než jedničku nebo dvojku. Také si vybavuju ten pocit, že se jí nikdy nebudu moct v ničem zavděčit, protože ať dělám, co dělám, nikdy nebudu v ničem lepší než ostatní. Když bych měla svůj vztah s matkou ohodnotit na ose vztahové kompaktibility, já bych byla na stupnici na hodnotě -4 a ona na stupnici +4, stejné hodnoty mám i s manželem. Nejhůř se moje nejistota a neschopnost vymanit se z těchto patologických vztahů, projevila na vztahu dcery, která si našla přítele, kterého bych označila jako patologického narcistu s hodnotou na stupnici +5, který nenápadně, leč úspěšně, manipuluje s celou rodinou. Dcera si svou závislost uvědomuje, dokázala se od něj odstěhovat, bohužel jsou spolu stále v kontaktu.

Je škoda, že jsem se z HP nesetkala dřív, případně, že se nějakou podobnou technikou nezabývají psychologové, které jsem navštívila a kteří mi vůbec nebyli schopni poradit, natož pomoct.

Jsem moc ráda, že jsem se do výcviku hlubinné přestrukturace přihlásila, v průběhu výcviku a také při individuálních terapiích, jsem si uvědomila souvislost výchovy s mým nynějším stavem. Zbavila jsem se strachu z většího kolektivu, dokonce částečně zmizely moje nepřetržité úzkosti, moje sebevědomí je větší, dokonce jsem schopna pomáhat klientům s pomocí technik HP.

Hlubinnou přestrukturaci mohu všem jenom doporučit, je to výborná metoda k práci na sobě. Takže tímto moc děkuji Marušce a Pavlovi, že mi umožnili se výcviku HP se zúčastnit. Zároveň také děkuji všem kolegům – studentům výcviku HP, za společné sdílení, pomoc, pochopení a podporu.

Použitá literatura:

Knihy:

1. Název: Syndrom lidské přitažlivosti, autor: Ross Rosenberg vydání 1. v roce 2019 vydalo nakladatelství Dauphin pod číslem: ISBN 978-80-7272-172-6

2.Název: Psychopat ve Vaší posteli, autor: Jackson MacKenzie vydání 1. v roce 2020 vydalo nakladatelství Portál pod číslem: ISBN 978-80-262-1578-3