Pokus o výklad snu
Zuzana Paulusová
Jako předmět závěrečné práce z výcviku HP jsem si vybrala rozbor snu. Díky zajímavému semináři o snech, který byl součástí výcviku HP, jsem si uvědomila, jak bohatý materiál v sobě sny obsahují a že i sen zdánlivě nesmyslný nebo působící jako změť různých nesouvisejících motivů může být velice důležitou zprávou z nevědomí a může v sobě obsahovat velmi cenné informace – pokud ho dokážeme správně interpretovat a zasadit do aktuální situace nebo do kontextu života dotyčného člověka.
Domluvila jsem se proto se svou kamarádkou a občasnou Maruščinou klientkou, že rozebereme některý její sen a na začátku letošního července jsem ji požádala, aby si své sny zapisovala. (Budeme jí říkat K. – kamarádka, klientka.)
K. mi několikrát říkala, že se jí nic nezdá nebo že si sny nepamatuje, až nedávno mi sdělila, že přece jen jeden sen měla, dokonce si ho pamatuje, ale nedává jí žádný smysl. Poučena zkušeností ze semináře jsem jí nabídla, že se i tak na sen spolu podíváme. I když od momentu, kdy jsme spolu sen rozebíraly, uplynulo ve chvíli, kdy píšu tuto práci, teprve několik dnů, procesy běží, vyvíjejí se a mám pocit, že sen odkryl velice důležité téma a celá situace byla a stále je velmi zajímavá i pro mne.
Sen:
Následující sen se tedy zdál K.- asi 50leté ženě, Pražačce, která se snaží na sobě dlouhodobě pracovat, zároveň řešila a řeší několik problémů v reálném světě – manželská krize, covidem omezené podnikání – má nevelký, ale velmi hezký a vkusný obchod se zajímavým netuctovým zbožím v historickém domě v centru Prahy poblíž Staroměstského náměstí. Obchod sama vybudovala z nuly a dokázala ho udržet přes covidovou pauzu i za cenu finančních ztrát.
Sen se odehrává v chodbičce jejího obchodu, která je světlá a působí příjemně, vedou do ní prosklené dveře opatřené kovovou mříží, dveře vedou přímo na malé pěkné náměstíčko.
V chodbičce stojí mladý muž, kterého zná z reálného života – je to recepční z hotelu ve vedlejším domě. Ve skutečnosti chodí oblečený do černých kalhot a bílé košile, ale ve snu má na sobě zelené „pážecí“ oblečení, jakýsi středověký kostým – zelený kabátec, k tomu zelené polodlouhé kalhoty a na hlavě i stylově odpovídací čapku. Muž v zeleném stojí vedle K. a říká jí: „Udržuj vlhkost.“
Pak se odehraje nějaká část snu, kterou si K. nepamatuje. V poslední části snu oba pořád stojí v chodbičce, ale za zavřenými skleněnými dveřmi na náměstíčku se tísní dav lidí. Zvenku u dveří je žena v černém oblečení a velmi se domáhá vstupu dovnitř. Muž v zeleném říká:„Ta už k nám nepatří.“ Tím sen končí.
Výklad na úrovni objektu:
Postava muže ze snu je sice zdánlivě totožná s mužem, kterého K. zná z reálného života, ale v realitě tento muž pro ni nepředstavuje důležitou postavu, nemá k němu žádný vztah, znají se jen od vidění, občas spolu prohodí slovo, když se setkají před domem. K. nemá v plánu ho víc poznat nebo se s ním více setkávat. Zdá se, že tady bychom se důležitého významu nedobraly, proto je třeba přikročit k výkladu na úrovni subjektu.
Výklad na úrovni subjektu:
Sama K. pro sen zpočátku žádnou interpretaci neměla, nedával jí smysl.
Vycházíme z teze, že všechny postavy ve snu představují naše vnitřní části a vše, co se ve snu odehrává, jsme my. Zkusíme se dobrat symbolického významu postavy Muže v zeleném, smyslu jeho sdělení a pak tento symbolický význam přenést do reality současného života K. Zásadním motivem snu je podle mne vlhkost a pak také zelená barva.
Výklad snu – zkrácený záznam:
Z: Co je z celého snu pro tebe nejvýraznější?
K: Barva jeho oblečení – zelená, smaragdově zelená.
Z: Muž v zeleném ti řekl, abys udržovala vlhkost. Mohly bychom se na to podívat. Co pro tebe znamená vlhkost?
K: Z různých konzultací s astrology a z rozborů vím, že vlhkost souvisí s city…
Z: To asi ano, ale co to znamená pro tebe?
K: Třeba… když je bláto v lese.
(zmínka o blátě v lese se pak ještě jednou opakovala)
Z: Zavři oči, vybav si znovu tu situaci ze snu a přenes se do ní. Zkus se napojit na toho muže v zeleném oblečení. Co ti chce říct?
K: chvíli mlčí … Chce mi pomoct.
Z: V čem ti chce pomoct?
K: Ukázat mi cestu, abych já pak mohla pomoct ostatním…
Z: Takže v koncovce nejde přímo o tebe, ale o to, aby se stala „nástrojem“ pro pomoc ostatním?
K: nejistě…Asi ano…
Z: A v čem bys jim měla pomáhat?
K: Aby nedělali špatná rozhodnutí.
Z: Zkus se vrátit do situace ze snu, kdy se žena v černém oblečení snaží dostat do chodby. Můžeš se jí zeptat, co udělala nebo neudělala, že podle Muže v zeleném už „mezi nás nepatří“?
K: …mlčí, po chvíli: Píská mi v hlavě, nemůžu se na ní napojit…
Z: Tak jí zatím necháme být. Bylo by možné to zjistit od toho Muže v zeleném? Můžeš se ho na to zeptat?
K: Říká, že jí se už pomoct nedá…
…….
Z: A za koho Muž v zeleném mluví, kdo jsou oni?
K: …Někdo, kdo je nám nadřazený – ve smyslu, že ví víc, než víme my…
Z: Zeptej se ho, co bys měla udělat, abys pak byla schopná pomáhat ostatním…
K: Být láskyplná, brát sílu ze svého středu….
…po chvíli…
Z. Co ti ještě říká?
K: Buď přirozená.
Z: Co to znamená?
K:…Asi …že bych měla… jít za sluncem.
Z: Za sluncem? Jaký význam pro tebe má slunce?
K: Slunce je všechno – radost, světlo…
Z: Takže máš brát světlo a energii ze slunce, aby pak byla schopná pomáhat ostatním?
K: Asi ano…
Z: A jak by mohlo slunce souviset s vlhkostí?
K: … možná, že vlhkost nemusí být jenom nečistá…
Z: Co ještě může být vlhké?
K. Třeba lůno…
Z: …Co dalšího?
K: Příroda…
Z: Co se ti vybaví v souvislosti s přírodou a vlhkostí?
K: Něco šťavnatého, ale to je takový divný slovo…
Z: Proč by to bylo divný slovo… Jakou představu máš spojenou se slovem šťavnatý?
K: (jakoby trochu omluvně) …krev a mlíko…
Z. Co je ještě šťavnaté?
K: Tráva, jablko, ovoce, příroda…
Z: Jaká je podle tebe příroda?
K: Obnovuje se, shodí listy…pak přijde jaro…
Z: Máš ráda jaro?
K: …řekne něco ve smyslu, že jaro má nejraději…
Z: S čím je pro tebe jaro spojené? …
K: Všechno kvete, je to nové, barevné…
Z: Máš jaro spojené s nějakou barvou?
K: Asi se zelenou…
Z: A ten muž byl v zeleném oblečení – nemohla by mezi tím být třeba nějaká souvislost?
K: Možná, ale byl to jiný odstín zelené…
…po chvíli
Z: Napadá tě něco, nějaká souvislost?
K: Že bych se měla víc obrátit k přírodě…
Z: Víc obrátit k přírodě? A dává ti to nějaký smysl? K: …Ano, dává…
Tím rozbor snu pro tuto chvíli uzavřeme. Bohužel máme k dispozici jen určité množství času. Uvažuju o tom, jestli mám K. říct, co mi úplně spontánně vytanulo na mysli, když mi svůj sen líčila – v hlavě se mi samovolně vynořila slova zelený muž. Uvědomila jsem si, že zelený muž je starý symbol, vlastně archetyp, většinou zpodobněný jako reliéf mužské tváře, oklopené listy a stylizovanými větvemi, šlahouny rostlin atd. Vyskytuje se jako ozdobný motiv na zdech kostelů, katedrál a dalších starých staveb (poprvé jsem se o něm dozvěděla před mnoha lety od jednoho památkáře – tyto reliéfy jsou i na několika budovách v Praze). Symbolizuje spojení člověka a přírodních sil, nový začátek, propojení člověka se zemí.
Nechci K. zatěžovat nějakými svými asociacemi nebo obsahy. Nakonec se rozhoduji, že se jí o tom zmíním, protože zelený muž v sobě má i motiv, kterého jsme se právě dotkly: Obrať se k přírodě (a pokud na to K. nezareaguje, nechám to být…).
K. to ale silně zaujme, okamžitě zareaguje na prvek propojení se zemí a s přírodní silou. Připomíná, že má ve svém nativním horoskopu výraznou převahu zemských znamení. (Velmi se zajímá o kameny všeho druhu.)
Mluvíme o tom, navrhuju jí možnost interpretace, že postava Muže v zeleném ze snu je část její bytosti, kterou v reálném životě vůbec nežije, ale která se hlásí o slovo. „Pobýváš vůbec někdy v přírodě?“, ptám se jí a ona připouští, že skoro ne. Pohybuje se po městě, jezdí autem, většinu dní včetně víkendů tráví ve svém obchodě v centru města…Najednou jí začínají napadat další souvislosti. „Vždyť já i tu svojí zahradu pořád sekám a stříhám, aby byla upravená…“ I K. působí vždycky velmi pěkně a upraveně.
Chvíli mluvíme o upravené zahradě versus šťavnaté přírodě a K. použije v této souvislosti slovo „divoká“, (že by zahrada měla být víc divoká), ale okamžitě ho zavrhne, že to není to správné slovo (!). Zmíní ale ještě jednu zajímavou zkušenost, týkající se výrazné reakce jejího těla na situaci, kdy se před časem v přírodě ocitla (na Šumavě) a snažila se vědomě vnímat její energii.
(Když se pak spolu loučíme a stojíme při tom před jejím obchodem, z vedlejšího hotelu vychází se skupinkou turistů „muž ze snu“ – mladý recepční v černo-bílém oblečení. Je vysoký, štíhlý, působí velmi mladě, má výraznou mimiku. Mimoděk mne napadá, že kamenné reliéfy zelených mužů jsou na Staroměstské radnici a Prašné bráně, což jsou místa vzdálená vzdušnou čarou cca desítky, maximálně stovky metrů od místa, kam byl sen situován a kde jsme ho také rozebíraly…)
Asi za dvě hodiny spolu mluvíme telefonicky a K. si mezitím uvědomila spoustu dalších věcí: jako mladé dívce se jí líbilo být venku v dešti, tancovat, ale když se vdala, situace se změnila – manžel se chtěl vždy hned při prvních kapkách schovat a ona to dělala s ním. Lákalo by jí být v lese za soumraku až do tmy, ale nikdy to neudělala. Ráda si také čte knížky o ženách-přírodních šamankách a jejich cestě.
„Dává ti to celé nějaký smysl?“ ptám se jí znovu a ona říká, že ano, a že věci do sebe pořád víc zapadají, včetně jejích dalších prožitků a zkušeností. Den před naším setkáním a pokusem o výklad snu někdo K. upozornil na problémy spojené se spodními čakrami. Tyto čakry úzce souvisejí s instinktivním a pudovým životem. K. sama o sobě říká, že „je pořád v hlavě“.
Bavíme se i o možnosti interpretace závěrečné části snu, který se týkala ženy v černém, která „už k nám nepatří.“ Žena „uschla“ – neudržovala vlhkost? Černá je barva konce a odumírání. Ženě už není pomoci – jakmile nějaká rostlina „uschne“, nedá se už obnovit. Žena už nepatří „k nám – zeleným, „šťavnatým“, vlhkým = živoucím“…
Může jít ale také o symbol určité části K., která vlivem její nesnadné osobní situace „odumřela“, ale chtěla by se znovu oživit (být znovu oživena…).
O jaký typ snu se jedná?
Domnívám se, že jde spíše o kompenzační sen. Kompenzační sny ukazují to, co si nedovolíme nebo neumíme žít v realitě. Objevuje se v nich nežitý aspekt osobnosti, tyto sny radí, co by měl do svého života zaintegrovat.
Hans Dieckmann ve své knize Sny jako řeč duše vysvětluje kompenzační funkci takto: „Kompenzační funkce snů spočívá v tom, že se v obsahu snu k vědomí přiblíží určité stránky nebo aspekty, které ve vědomém postoji chybí a které mohou pomoci k plnějšímu prožívání a lepšímu posouzení situace. Tento kompenzační prvek je tím zřetelnější a naléhavější, čím více se momentální stav vědomí vzdaluje od protichůdných sil vládnoucích v nevědomí.“ 1/
Ve snu K. si zdánlivě není třeba nic domýšlet – Muž v zeleném jí řekl jasně, co má dělat. Jde o to, jak interpretovat pojem vlhkost. Na semináři HP jsme si říkali, že sny týkající se vody upozorňují často na to, že člověk nežije své emoce. Vlhkost působí v tomto smyslu poněkud rafinovaněji, ale podstata bude patrně podobná…
K. v současnosti žije spíše „racionální městský život“, „je v hlavě“. Zdá se, že jí její nevědomí vede k tomu, aby do svého života zaintegrovala i sféru emocí, instinktů, přírodní síly atd. Důležité je připomenout, že tato sféra K není cizí, vždy ji zajímala a přitahovala, zajímá ji i teď, ale nevěnuje se jí, nežije ji.
Uvažovala jsem i nad tím, jestli by to mohl být sen prospektivní. Hans Dieckmann o prospektivním snu píše: „V prospektivní funkci se vyjadřují duševní tendence k seberegulaci a sebeléčbě. Jsou orientovány na regeneraci a obnovu poškozeného organismu, ale i na rozvoj a zrání.“ 2/
Ve snu K. je svým způsobem obsažena i tato funkce, včetně návrhu na řešení problému – („udržuj vlhkost“). Kloním se ale spíše ke kompenzačnímu snu.
Moje reflexe výkladu snu:
Situace kolem výkladu snu je poněkud specifická – jednak jsme na samotný rozbor měly jen omezený čas + následně jsme se k němu několikrát vracely v telefonických rozhovorech. Vím, že to není úplně ideální, ale v tu chvíli to prostě vzhledem k našim časovým možnostem a průnikům našich časů jinak nešlo udělat.
Když si počítám záznam výkladu snu, uvědomuju si, že se v jeho průběhu projevily známky odporu („šťavnatý je divné slovo“) a možná jsem se mu měla víc věnovat. Další odpor se projevil při tom, kdy jsme poté o celé věci mluvily – zahrada by měla být více divoká, ale hned to zavrhla, opět s tím, že to „není správné slovo“.
Potřetí se odpor projevil v telefonickém hovoru, následujícím asi dva dny po rozboru. K. říká, že jí sdělení Muže v zeleném dává smysl, rozumí tomu, k čemu ji nabádá, ale neví, jak ho uvést do života.
Z: Vyprávěla jsi mi přece, že jsi třeba ráda tancovala v dešti…“
K: To jo, ale to jsem byla mladá…
Z: Ale to přece můžeš dělat i teď…
K: řekne něco ve smyslu, že teď je jí to blbý – ale okamžitě si to pojmenuje – že to jsou ty zábrany, které nedovolí člověku něco dělat…atd.
Když spolu opět mluvíme po dvou dnech, K. říká, že jsme poselství ze snu interpretovaly správně (prý jí to pořád víc do sebe zapadá). I já mám poměrně silný pocit, že základní význam snu je takto vyložen a pochopen správně, zároveň je jasné, že sen i pokus o jeho výklad obsahuje i další motivy, které by si zasloužily pozornost a mohly by vést k dalším zajímavým uvědoměním a novým úhlům pohledu.
„Sny by měly mít také nějaké následky,“ 3/ píše ve své knize Sny Verena Kast.
V dalších dnech bude proto třeba věnovat pozornost i zdánlivě drobným dějům, situacím, „náhodám“ i změnám v běžném životě K…
Výhled do budoucna
Pokud bychom se chtěly snu dále věnovat, mohly bychom použít metodu imaginace a podívat se znovu na některé důležité motivy snu (vlhkost) a následného rozboru = odpor, který se několikrát objevil v souvislosti s „nesprávnými slovy“, s představou divoké zahrady a toho, že některé činnosti „se nehodí“ atd. Zajímavé by bylo znovu se zaměřit na Muže v zeleném a Ženu v černém – (Animus a Anima?), což otevírá další a nové možnosti výkladu a pochopení.
Důležitým motivem snu může být také středověký oděv Muže v zeleném (= podnět od Marušky) – proč má středověký oděv, když ostatní aktéři snu jsou oblečeni „normálně“? Může jít o symbol něčeho dávno minulého, co kdysi existovalo a už to není, něčeho překrytého časem, „pohřbeného“ v minulosti? Jaký má K. vztah k středověku? Co pro ni středověk znamená, symbolizuje, jaké pocity v ní vyvolává atd.? Jaké představy si spojuje se středověkým oděvem? Líbí se jí? atd.
Pokud bude K. souhlasit, můžeme se snem pracovat dál…
Reflexe K.:
V souvislosti s touto prací žádám K. o reflexi celého procesu našeho výkladu a rozboru snu. Zajímá mne, jak se jí to jeví s odstupem cca týdne, který uplynul od chvíle, kdy jsme se snem začaly pracovat.
„Na začátku mi sen nedával vůbec žádný smysl, ale teď mi to všechno do sebe pořád víc a víc zapadá“, popisuje K. „Byla jsem vychovávaná dost přísně, a abych se vyhnula konfliktům, často jsem se radši moc neprojevovala. A pokračovalo to i manželství…“ Přitom ale K. zároveň popisuje, jak se ve studentských dobách dokázala se spolužáky odvázat, uvolnit, radovat. „Třeba jsem dělala na ulici kotrmelce a nepřipadalo mi to divný…“ „A kam se to podělo, kam jsi to schovala?“, ptám se jí. „Nasadila jsem sama sobě svěrací kazajku,“ odpovídá K. Bavíme se o tom, co všechno jí sen ukázal a co si díky němu uvědomila a je toho dost. „Jenže jedna věc je si to uvědomit a druhá je to dělat“, říká K. s povzdechem. Ptám se, jak a čím by mohla začít, aby potlačené části (znovu) uvedla do života, co by mohla udělat a připomínám jí tanec v dešti… „Není to věc věku,“ říká nakonec K. „Jde o to, abych si dovolila dělat věci, které mi dělají radost. Abych sama sobě dovolila být šťastná.“
(A na závěr se zmiňuje, že od chvíle našeho rozboru se jí začaly zdát sny, bylo jich už několik, zapisuje si je, předtím se jí prý dlouho „nic nezdálo“…)
Moje reflexe celého příběhu:
Celá tato práce – pokus o výklad snu K. + několik následných pohovorů s ní byla pro mne velice zajímavá a inspirativní, mám z ní radost a je to pro mne důležitá zkušenost.
Od první chvíle jsem měla (na rozdíl od K.) silný pocit, že sen je významný, i když jsem netušila, k čemu se dostaneme. Díky našim průběžným telefonickým hovorům jsem pak mohla sledovat proces u K. téměř den po dni a ověřovat si, jak v ní pracuje postupné uvědomování a jaké pocity má. Působilo to na mne, jako by se najednou uvolnila nějaká překážka – K. přicházela na další a další významy a souvislosti, které jí sen připomněl.
Na vlastní kůži jsem se přesvědčila, jak „velké bohatství“ může být ukryté ve zdánlivě jednoduchém snu, a vyzkoušela si propojit rozbor snu s metodou HP.
A téma divokosti, šťavnatosti, přírodních sil a radosti je důležité i pro mne, i když trochu jinak než u K., a rozhodně je to pro mne významný impuls.
S K. jsme se domluvily, že se snem budeme pracovat dál, a to formou osobního setkání.
Tak uvidíme, co dalšího se objeví a k čemu se dostaneme…
Literatura:
1/ Dieckmann, Hans. Sny jako řeč duše, Portál, s.r.o, 2014, str. 76
2/ Tamtéž, str. 103
3/ Kast, Verena. Sny, Portál, s.r.o., 2013, str. 32