Smysl práce s klienty v oblasti Hlubinné přestrukturace
V čem může Hlubinná přestrukturace člověka vyskytujícího se v manažerské oblasti oslovit a posunout
Autorka: Zuzana Matušková, 2022
Ve své práci jsem se rozhodla pokusit se porovnat práci s člověkem v oblasti rozšířené mezi lidmi pracujícími jak ve veřejných službách, finanční sféře, tak i soukromém sektoru, tedy manažerské vzdělávání a práci na sobě samém v psychologické oblasti, tedy v Hlubinné přestrukturaci.
Domnívám se, že obě oblasti jsou mi poměrně blízké. V prvé z nich jsem se pohybovala řadu let a již tehdy mě zajímala práce se schopnostmi a dovednostmi lidí, jejich motivace pro věci a vazba jejich pracovních schopností na jejich soukromé prostředí.
V roce 2016 jsem začala docházet do Centra vědomí a začala se postupně dívat na rozvoj osobního lidského potenciálu jiným komplexnějším pohledem. Tento pohled se otevřel nejprve skrze sebe sama a můj vlastní vývoj. Posléze jsem díky výcviku v Hlubinné přestrukturaci začala v centru pracovat s klienty a otevřela se mi ještě širší rovina vnímání síly a účinnosti metody z výsledků terapeutické práce právě s klienty.
Takový způsob práce s lidmi mě oslovil a dal mi možnost zpětně se podívat na vzdělávání, kterým jsem prošla do roku 2016, tedy na manažerské vzdělávání, kterému se ve veřejném a soukromém sektoru přisuzuje poměrně velký význam.
Práce nemá za cíl vyzdvihnout pouze jednu z oblastí na úkor druhé. Chci se pokusit o svůj individuální a co nejvíce nestranný pohled na obě z nich. Pokusit se nalézt společné nitky a zároveň ukázat i odlišnosti.
Jak se dívám na manažerské vzdělávání a jak na Hlubinnou přestrukturaci
Manažerské vzdělávání a nastavení managementu vychází ze vzájemně využívaných postulátů, které se opírají především o zkoumání, pozorování a vyhodnocování vnějších procesů a jejich standardizaci ve firmách a institucích, o plánování a kontrolu, o specializaci, o hierarchii institucí. Věnuje se motivaci lidí prostřednictvím vnějších odměn a ocenění. Hledá tedy problémy spíše vně a pokouší se k těmto problémům nastavit takové výzvy, které by lidem zapojeným do jejich řešení pomohly toto řešení snáze najít. Stále zde platí názor, že nejlepšími lídry budoucnosti jsou ti, kteří dokážou přejít od efektivnosti k výjimečnosti.
Dle mého názoru zůstává oblast managementu a manažerského vzdělávání přednostně v oblasti mužského principu a oblasti racionálního „EGA“. Dá se dokonce říci, že nezkoumá pravé příčiny toho, proč např. lidé nemohou problém vyřešit, ale dívá se na problém a na jeho řešení více zvnějšku. Objevují-li se změny v této oblasti, jsou častěji a více opírány o zákonitosti vycházející z všeobecně známých postulátů přírodních věd (termodynamiky, entropie apod.), než z hlubšího zkoumání člověka jako celku. V tomto smyslu je nastaveno i manažerské vzdělávání, byť celá řada metod a přístupů k rozvoji lidí vychází i z psychologických postulátů a zjištění. Mám na mysli např. MBTI nebo transakční analýzu, v oblasti manažerských praktik a stylů, např. Versatilní řízení (E. Kaplan a R. B. Kaiser). Tito autoři sice kladou důraz na všestrannost a univerzálnost, otázkou zůstává, zda také komplexně zodpovídají otázku: „Jak této změny docílit co nejpřirozenější cestou“. Pokud sami považují za zásadní – poznat vlastní styl vedení, přiznat si, proč něco více upřednostňuji vůči jinému a co je toho příčinou, je postavena i tato metoda zejména na zapojení „hlavy“ člověka do řešení budoucí změny či inovace.
Hlubinná přestrukturace (dále jen “HP”)
Jedná se o metodu, která využívá práce s hlubšími tématy uvnitř sebe sama. Tématy z dětství, která zůstávají skryta hluboko pod povrchem a běžného člověka vůbec nenapadne, že by mohla mít tak velký význam pro jeho další životní vývoj. Často si řada z nás stěžuje na tzv. osud a přitom řešení je zejména v tom, co se nám přihodilo v dětství. Metoda HP jde ke kořenům a nezůstává na povrchu, jak tomu je i třeba u metod využívaných v manažerské oblasti. Pracuje se známými postuláty vycházejícími z Hermetiky : „Jak nahoře tak dole.“, „Jak uvnitř tak navenek.“ a „Nestane se nám nic, co bychom nebyli my.“ Vidí v nich jedny z hlavních pilířů této metody. (Marie Plochová Hlávková)
Přes vnější scenérii „Tady a teď“ si často přehráváme staré příběhy, které ve chvíli, kdy se podíváme na svá dětská trápení a zážitky (traumata), pochopíme, že současnost nám jen ukazuje to, čím se máme skutečně zabývat. Je celkem vzato jedno, zda se jedná o problémy v práci, problémy s hledáním vhodného zaměstnání, problémy ve vztazích s partnery, svými dětmi či svými rodiči, opakující se nehody či jiné. Pravá příčina tkví vždy hluboko v minulosti. Až když tuto příčinu či častěji více příčin objevíme, pojmenujeme a zpracujeme, může nastat změna či změny v přítomnosti.
Při využití HP je velmi důležitá práce s emocemi, které dnešní společnost 21. století většinou popírá či je hodnotí dokonce jako nežádoucí. Mám na mysli zejména vztek, agrese, smutek, pláč, úzkost, strach, bezmoc a další v dnešní době většinově odmítané emoce. Současná společnost připouští radost a užití si jí, ale to na žádný pád není dostačující. Navíc bez prožívání dalších emocí, nelze plně zažít ani skutečnou radost. Potlačování emocí je pak pro zdravou duši vysloveně škodlivé.
Já sama mám zkušenost z vlastní praxe s klienty a klientkami, že velká část z nich má pocity, že
- vše si musí zařídit i vybojovat sami
- nikdo za ně nic neudělá
- cítí pocity ohrožení, strachu, úzkosti
- mají pocit, že vše si je nutné odpracovat
- svou hodnotu odvozují od toho, zda je přijímá vnější svět – honba za výkony, oceněními, sbírání dalších a dalších titulů ze studia
Někteří klienti a klientky se cítí tak, že na světě pro ně není místo, že jsou „nic“.
Až po minimálně několika měsíční terapii začnou vnímat svou vnitřní hodnotu víc a více, zvědomí si, že některé jejich fyzické potíže začínají ustupovat do pozadí a některá opakující se témata, která jim komplikovala život, začnou ustupovat spolu s tímto procesem.
Hledání společných linek obou směrů a zároveň jejich odlišností na základě vlastních zkušeností
Společných rysů mezi oblastí manažerské vzdělávání a HP lze najít několik.
- Prvním z nich je to, že obě metody jsou založeny na psychologických základech. V oblasti managementu je to např. MBTI nebo transakční analýza apod. U HP je toto zcela zřejmé, jelikož se jedná o esotericko-psychologickou metodu, kdy duševní práce na sobě je propojena s esoterickým vnímáním světa. (Marie Plochová Hlávková ) Lze ji chápat i z komplexnějšího pohledu přírodních věd, zejména pak kvantové fyziky.
- Úspěšnost obou metod stojí a padá s terapeutem, mentorem či lektorem, který manažerské vzdělávání či HP vede. Já osobně prošla MBTI v rozmezí 3 let se dvěma různými lektory, kdy v prvním případě část mých kolegů vyhodnotila zpětně tento kurz jako zbytečný. Ve druhém případě, kdy jsme měli kurz rozložen do dvou etap a tým vedla lektorka, která sama na sobě výrazně pracovala v oblasti psychologické a uměla klienty oslovit, byl kurz hodnocen pozitivně všemi zúčastněnými. Také u práce s klienty je velmi zásadní osobnost terapeuta. Důležité je, aby terapeut zůstával průvodcem klienta a nenechal se strhnout k dávání rad a návodů na „život“.
- Jako třetí společné téma by se mohla jevit motivace pro tyto způsoby práce se sebou samým či samou. Lidé, kteří vstupují do MBTI , transakční analýzy či jiných obdobných oblastí, mají v sobě chuť pracovat na sobě, poznat sebe sama, najít v sobě další své zdroje i potenciály. Také chtějí přijít na to, proč se jim některé věci v pracovním či osobním životě opakují. Pro systémovější práci na těchto věcech chce najít nejen odvahu, ale také vytrvalost. Ta je pak dle mé zkušenosti velmi třeba v oblasti HP, jelikož zejména zde není místo pro tlak na rychlý „úspěch“ a rychlé vyřešení problémů „silou“. Terapii si tak zvaně nelze nařídit.
V této chvíli se domnívám, že společné prvky mezi těmito oblastmi lze uzavřít a přichází čas podívat se na jejich vzájemné odlišnosti.
- Vrátím se ještě jednou k „odvaze“ a „vytrvalosti“. Na tomto místě si troufnu napsat, že v oblasti manažerského vzdělávání jak odvahu tak vytrvalost lze použít více „silově“, projít v řádu měsíců několika kurzy a budeme-li mít štěstí na dobrého lektora, zaznamenáme velký posun v pracovní oblasti. To může vytvořit dojem, že změna je možná poměrně velmi rychle, že ji lze zařídit vůlí a tlakem na výkon. Že to již tak dobře nefunguje v soukromém životě, manažer často pomíjí, jelikož se věnuje zejména práci, výkonu a přes ně hledá úspěch, tedy své „uspokojení“. To však nemá trvalý charakter.
Bude-li člověk chtít skutečnou vnitřní změnu, bude v oblasti HP potřebovat více odvahy a více vytrvalosti. „Proč?“ Protože HP vyžaduje pustit se do skutečného zkoumání, poctivého osahávání si svých nejskrytějších zákoutí, zranění a stínů a přiznání si skutečného stavu věcí. Vytrvalosti je pak třeba, jelikož u většiny z nás je celá řada zranění z minulosti, velká část z nich jsou zranění hluboká a bolestivá. Když se k nim v procesu HP přiblížíme a otevřeme je, cítíme znovu silnou bolest duše, srdce či fyzickou. Chceme-li se však uzdravit, nezbývá, než tímto procesem projít. Pak nastává posun dál směrem více sám k sobě a ke skutečné radosti.
Pro všechny, kdo do procesu vstoupí, je důležité, že na této cestě se nikdy nevracíme zpět na začátek, ale pokračujeme směrem vpřed. Stále odhalujeme nové oblasti svého pravého „já“, své původní energie a emoce. Tím je tento proces i zajímavý.
- Manažerské vzdělávání se většinově věnuje podpoře a zkoumání „ega“, klient při něm zůstává především v hlavě. Zabývá-li se tím, „co jsem za člověka“, řeší to pomocí testování – MBTI nebo lektor či mentor posuzuje klienta v mantinelech jasně vymezeného rámce – transakční analýza (dále jen „TA“) – 3 stavy ega (dospělý, dítě, rodič). Přestože transakční analýza tvrdí, že pomáhá člověku nejen porozumět, jak funguje jeho osobnost, ale že mu odhalí, proč se mu v životě opakují některé věci, nemohu toto druhé tvrzení TA potvrdit z vlastní zkušenosti, byť jsem v minulosti jako klient prošla v TA 6 měsíčním výcvikem. Manažerské vzdělávání nezkoumá pravé příčiny problému, jde více po povrchu a soustředí se na vnímání, pozorování, posilování pozornosti, testování, hraní rolí, životní zkušenosti a zpětnou vazbu. Spojuje tedy vnější faktory života. Popisuje člověka – klienty prostřednictvím vydefinovaných kategorií, např. extroverze a introverze, kdy již jen tyto definice jsou neúplné a klienta, věří-li jim, budou v jeho skutečných potenciálech omezovat. Jednoduše se dá říci, že lidi škatulkuje a tím nehledá jejich komplexnost a celistvost.
HP jde do hloubky a místo toho, aby věci rozumově zkoumala a potvrzovala teze, provází terapeut klienta v jeho osobní cestě ke kořenům skutečných příčin jeho problémů. Čím více hlubokých problémů se v terapii vyřeší, tím více žije klient své skutečné energie, objevuje sám své skutečné schopnosti a dovednosti a spěje k celistvosti.
- Dalším odlišností je to, že manažerské vzdělávání lze poskytovat i distanční formou, i když i v této oblasti to není zcela ideální.
HP distanční formou praktikovat nelze, neboť terapeut si potřebuje všímat i sebemenších emočních záchvěvů během terapie, což distanční přenos na žádný pád nezaručuje. Kromě toho plakat či se vztekat před obrazovkou počítače většině lidí nepůjde určitě tak snadno, jako v bezpečném prostředí terapeutické místnosti a v tváří tvář terapeutovi, kterému klient důvěřuje.
- Posledním rozdílem, který chci zmínit, je tzv. projekce a přenos. V oblasti manažerského vzdělávání je to poměrně běžný jev. V oblasti HP lze obojí rozpoznat a včas řešit.
Závěr
Závěrem si dovolím shrnout.
Manažerské vzdělávání přináší svým klientům určitou ohraničenou výseč s předem definovaným cílem, poměrně jasně popsanou cestou k němu. Je to vlastně cesta při níž prochází klient obrazně řečeno sportovní branky. Podle počtu branek je výseč větší či menší, ale není to celistvost vně i uvnitř.
Vždyť také manažerské vzdělávání nedokáže vyřešit všechny situace včetně těch v osobním životě. I z tohoto důvodu může i přes absolvované vzdělávání docházet u manažerů k syndromu vyhoření, jelikož manažerské vzdělávání je žene převážně do oblasti „mužských energií“. Podpora ženských energií zde chybí, jelikož ženské energie nejsou v současné společnosti preferované. Byť mužské energie jsou jistě důležité, nelze logicky dojít touto cestou k celistvosti.
HP vidím jako nástroj, jehož prostřednictvím lze nalézt celistvost. Je to obrazně cesta po zemi, ve vodě, pod vodou nebo vzduchem za uzdravením svých vnitřních zranění a za uvědoměním si sebe sama. Tuto cestu lze postoupit jen, budeme-li ctít přirozenost, rozhodneme-li se zbavit tlaku sama na sebe, na výkony a budeme-li připraveni a otevřeni přijmout sebe sama, jakými skutečně jsme.
Přesto i manažerské vzdělávání může lidem pomáhat, určitě jim alespoň některé stránky jejich „já“ ukáže či na ně upozorní a poradí klientům, jak se lépe postarat o zlepšení v dané oblasti. Je to tzv. „rychlá pomoc“, pokud člověku něco zejména v pracovních vztazích nefunguje.
Konečné závěry nechávám na čtenáři samém. Já osobně preferuji víc a více komplexnější pohledy na svět a celistvost práce s lidmi.
SEZNAM LITERATURY
HAMEL, Gary a Bill BREEN. Budoucnost managementu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2008, 244 s. ISBN 978-80-7261-188-1.
KAPLAN, Robert S. a David P. NORTON. Alignment: Systémové vyladění organizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006, 310 s. ISBN 80-7261-155-0.
KAPLAN, Robert S. a David P. NORTON. Balanced scorecard: Strategický systém měření výkonnosti podniku. 5. vyd. Praha: Management Press, 2007, 267 s. ISBN 978-80-7261-177-5.
VÁCHAL, Jan a Marek VOCHOZKA. Podnikové řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 685 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4642-5.
Znalostní management. Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-81-6. Dostupné z: http://fyzika.upol.cz/cs/kategorie-clanku/vseobecne/vystupy-klicovych-aktivit. Disertační práce. Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Vedoucí práce Prof. Ing. Petr Němeček, DrSc.
PLOCHOVÁ HLÁVKOVÁ, Marie. Hlubinná přestrukturace. 1. vyd. Praha: Marie Plochová Hlávková, 2019, 160 s. ISBN 978-80-907 487-0-5
RÖHR, Heinz-Peter. Podminované dětství. 1.vyd. Liberec: Dialog, 2014, 200 s. ISBN 978-80-7424-081-2
LOWEN, Alexandr.Radost: podvolte se tělu a životu. 1. vyd. Praha: Maitrea, 2016, 299 s. ISBN 978-80-7500-198-6