Milí čtenáři, dnes vám chci představit první princip Hlubinné přestrukturace, metody hloubkové práce na sobě. Jedná se o princip: „Jak uvnitř, tak navenek“, což je parafráze slavné esoterické teze „Jak nahoře, tak dole“. Za léta astropsychologické a terapeutické praxe jsem si ověřila, že tento princip neomylně funguje a je až magicky neúprosný.
Představte si, že ke mně přichází klient, který řeší nějaké aktuální nepříjemné situace, s nimiž se opakovaně setkává. Může se jednat třeba o trable s nepříjemným šéfem nebo sousedem, neustálé útoky cizích psů na jeho psa v parku, časté nezaviněné nehody nebo třeba píchlá kola, narážení na stejný typ lidí, atd..
Jeden zajímavý příklad tohoto typu byla moje klientka, které nastoupila v zaměstnání velmi náročná nová šéfová, a ta ji začala drtit svými nadměrnými dokonalistními požadavky a silným tlakem na výkon. Nutila klientku i do přesčasů a nechápala, že chce mít paní i volný osobní čas. Klientka z toho byla enormně vystresovaná a měla silně nepříjemné pocity, přestože se snažila pracovat, jak nejvíce mohla.
Svádělo by to k tomu se domnívat, že je tato paní ubohou obětí neempatické despotické šéfové. Je snadné pasovat se do role oběti, která „náhodou“ naráží na podobné situace, náhodou má blbou šéfovou, náhodou má často píchlou gumu na kole nebo autě, atd.. Ovšem princip „jak uvnitř, tak navenek“ tvrdí, že cokoliv se nám děje, odráží to, co máme v sobě uvnitř. Vnější svět je naše zrcadlo, které symbolickým způsobem ukazuje témata, která si v sobě neseme a nemáme je zpracované. Nic není náhoda. „Nestane se nám nic, co bychom nebyli my.“
Klientka tedy začala dle tohoto principu pracovat na svých vnitřních nezpracovaných tématech, která korespondovala s náročnou šéfovou. Ukázalo se, že měla silně perfekcionistickou matku, která byla sama velmi výkonná a přijímala dceru jen, když pomáhala v domácnosti nebo se učila do školy a nosila jedničky. Klientka si uvědomila, že náročná šéfová je velmi podobná její matce a procítila si, že vztah s matkou a stres z jejích nároků nemá zpracovaný. Začaly jsme tedy na tomto jejím bloku pracovat, klientka si prociťovala své dětské pocity a uvolňovala je, a to několik měsíců. Posléze za mnou jednoho dne přišla s tím, že náročná šéfová odchází! Na její místo přišel velmi laskavý nový šéf, který vnímal její pracovní kvality, velmi si jí vážil a naopak ji nutil, aby tolik nepracovala. Klientka byla jak v jiříkově vidění. Očividně si svůj starý vnitřní blok z matky natolik vyčistila, že se jí přestal zhmotňovat v podobě náročné nadřízené a dostala nového pohodového šéfa.
Jiný okatý příklad principu „jak uvnitř, tak navenek“ jsem řešila s klientkou, která byla nešťastná z hlučných sousedů v paneláku. Rodina o patro výš přesně nad jejím bytem rušila svými násilnými výjevy celý dům, ovšem nejvíce to postihovalo právě mou klientku. Slyšela téměř neustálý křik, řev, nadávky, kvílení dětí, poslouchala opilecké a násilné výjevy. Vzhledem k tomu, že rozumná domluva se sousedy nefungovala, uchopily jsme vše přes princip „jak uvnitř, tak navenek“. Začaly jsme s klientkou zkoumat, co jí má tato situace naznačit o ní samotné. Má ona sama zkušenost s nějakou formou násilí v rodině? Zná psychické nebo psychické útoky nebo třeba rodinnou nepohodu?
Klientka nejprve vyhrkla, že žádné takové násilí nezažila. Ale když jsem se jí ptala dál, ukázalo se, že v její rodině sice neprobíhaly výstupy tak otevřené jako v rodině o patro výš, ale panovalo tam skryté napětí. Matka se často urážela kvůli drobnostem a nemluvila s otcem ani s ní, otec se zase vysmíval emocím a zesměšňoval jak manželku, tak i ji. Celkově panovala v rodině tichá útočná energie, nepohoda a napětí. Když si toto klientka přiznala, byla sama překvapená, protože to dosud neměla zvědoměné.
Začaly jsme tedy zpracovávat toto její staré dětské trauma, klientka si to prociťovala a emocionálně uvolňovala. A za několik měsíců mi najednou radostně referovala, že problematičtí sousedé se z domu jakoby zázrakem odstěhovali. Její práce na historickém tématu se zobrazila v tom, že problematické aktuální okolnosti v podobě hlučných sousedů zmizely.
Zde se tedy jasně ukázalo, že když se soustředíme na naše vnitřní téma, které se zrcadlí ve vnějších okolnostech, aktuální problém posléze „sám od sebe“ mizí. Jen je potřeba někdy i trochu detektivně zapátrat a hledat souvislosti našich vnějších potíží s vnitřními tématy. Za více než dvacet let praxe se mi potvrdilo, že pokud nás něco trápí ve vnější realitě, vždy najdeme vnitřní souvislost. Ona spojnice vnitřního a vnějšího světa ale často není přímočará a vyškolený praktikant Hlubinné přestrukturace se tedy mnohdy ocitá v roli detektiva, který pátrá, odkrývá a objevuje překvapivé vazby. Pozitivní je, že odkrytím skrytých nitek pomáháme lidem v přítomnosti lépe žít. A to má smysl.
V příštím dílu našeho seriálu v březnové Meduňce si povíme více o tom, jaké si někdy vytváříme falešné kulisové scenérie a ani o tom nevíme.
Autorka: Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D..
Článek byl zveřejněný v únorové Meduňce 2020.
Pokud máte zájem přečíst si více o metodě Hlubinná přestrukturace nebo další příběhy z terapeutické praxe Marie Plochové Hlávkové, mrněte se na knihu Hlubinná přestrukturace zde.